11. června 2009

Pozemské nebo mimozemské technologie?

Komentář od čtenáře (Díky!) mě zavedl na stránky, kde se současné události extrémního počasí vysvětlují nikoli pozemskými, nýbrž mimozemskými technologiemi.

Pokud jde o mne, zatím se spokojuji se spekulacemi o pozemském (vojenském) původu meteorologických jevů, ale kdo ví? Třeba se brzy budeme divit, kdo a jak nám tady míchá počasím.

Upozorňuji, že jsem naprostý neznalec mimozemšťanů, neříká mi nic Anunnaki ani Attas ani jejich psi, což pro mnohé z vás jsou jistě věci známé ... říkám to kvůli omluvě, pokud některá jména či výrazy nejsou přeloženy tak, jak jste zvyklí.


Ať už je původ těch událostí jakýkoliv, určitě je dobře mít kolem sebe co nejvíce orgonitu...


http://www.xeeatwelve.net/articles/alien_battle.html

Bitvy mimozemšťanů na obloze nad Brisbane

Amitakh Stanford, 22. 5. 2005

Překlad: Orgonet


V subtropickém Brisbane v Austrálii napadlo jednou při extrémním krupobití po kolena ledových krup. Dne 19. 5. asi v půl šesté odpoledne ledová bouře změnila některé části města v zimní pohádku. I když v té době je na jižní polokouli pozdní podzim, byla to velice neobvyklá bouře, protože průměrná květnová teplota je v Brisbane kolem 23°C: Kroupy jsou v Brisbane nezvyklé a o takovémto typu ledové bouře tu nikdo nikdy neslyšel.


Bezprecedentní bouře byla LOKALIZOVANÁ. Dříve než udeřila, někteří místní údajně viděli zlověstně vypadající černý mrak, obklopený modrou oblohou. Těsně před půl šestou byla teplota 20°C. Předtím, než bouře náhle udeřila na město, došlo k podstatnému a rychlému snížení teploty vzduchu. Ledová bouře překvapila obyvatele i úřady a způsobila chaos. Bouře byla tak lokalizovaná, že mnozí lidé z Brisbane o ní ani nevěděli, dokud se o ní nehovořilo ve zprávách.


Kroupy zastavily dopravu, ucpaly kanalizaci a zaplavily mnoho budov a ulic. Propadaly se stropy a domy prý se kvůli váze ledu bořily hlouběji. Oficiální meteorologická kancelář o ní podala zprávu až tehdy, kdy byly brisbanské ulice bičovány bouří již po 40 minut. Zástupce krajského ředitele úřadu prohlásil, že hlavní počítač a jeho záloha se zhroutily a proto úřad nemohl vydat žádné předpovědi. Zástupce vhodně svedl vinu za kolaps počítačové století.


Ale za normálních okolností by bouře této magnitudy pohybující se nad krajem musela být zpozorována dlouho předtím, než udeřila. Toto však nebyly normální okolnosti. Není divu, že krajský zástupce se mohl vymluvit na počítače. Bylo důležité, aby bouře byla překvapením, protože měla specifický záměr.


V předchozích příspěvcích jsem naznačil, že bitvy mimozemšťanů jsou vedeny na nebi, na moři i na souši a často se jeví jako přirozená událost. Nedávná ledová bouře v Brisbane byla jednou z takových bitev. Pro mimozemské stroje je běžné, že se skrývají mezi mraky, které si vytvářejí. Ale není pro ně běžné vytvářet černé mraky, pokud stroj nemá v úmyslu vytvořit bouři. Za ledovou bouři v Brisbane bylo odpovědných několik strojů.


V úterý 17. května 2005, dva dny před bouří, byl nedaleko mého obydlí velký, zlověstně vypadající, mimozemšťany vytvořený, matně oranžovo šedý tornádový mrak. Vypadal jako by se vznášel nad zemí a táhl se vertikálně nahoru. Bylo dosti divné, že nikdo o této místí události nemluvil. Věděl jsem, že nepřátelští mimozemšťané jsou připraveni k čemusi týkajícímu se počasí. Ale nebyla žádná bouře ani vítr – to bylo ve stádiu vývoje. Poslal jsem signál lodi Světla o pomoc. Mrak se po vyslání signálu téměř ihned rozptýlil a přiletěla loď ze Světla. Plány nepřátelských mimozemšťanů byly opět jednou zmařeny. Totéž odpoledne se pomstili tím, že napadli jednoho z psů mimozemšťana Alukara Heightse a pracovníka Světla náhlými život ohrožujícími příznaky. Veterináři byli zmateni symptomy psa mimozemského majitele a nevěděli, co dělat. Když selhala konvenční léčba, provedl jsem léčení obou postižených. Naštěstí se oba téměř ihned uzdravili. Na rozdíl od brisbanského mraku nesoucího ledovou bouři byl toto ohňový zápalný mrak. Nepřátelští mimozemšťané mají mobilní taktické síly, které se skrývají uvnitř jimi vytvořených mraků, kde mohou ukládat silné hromy a blesky, vítr, déšť, kroupy, sníh, oheň atd. z oblohy. Obří oranžovo šedé mraky ve tvaru tornáda slouží k zažehnutí ohně.


Nepřátelští mimozemšťané mohou také používat pohyblivé „stroje“ ve formě mraků, které přinesou jedovaté látky na jakékoli místo ve světě za účelem šíření nemocí atd. Tito mimozemšťané jsou z různých ras Anunnaki. Jsou velmi zlí a neohlížejí se na zájmy pozemšťanů. Politikové a ostatní, kteří se spojili s těmito mimozemšťany, jsou zrádci nejvyššího stupně. Jednoho dne budou odloženi jako nepotřební, až je zlí mimozemšťané už nebudou k ničemu potřebovat.


O dva dni později čtyři z Attů se náhodou sešli v malé oblasti Brisbane v Austrálii. Jedna z nich se vydala pozdě odpoledne na procházku a všiml si divného tmavého sloupu mraků, který se tvořil na obloze. Zdálo se jí to hrozivé. Když se dívala na nebe, bylo modré, klidné a slunečné. Ale po její pravici byl ten obrovský tmavý mrak, který stále rostl. Cítila v něm cosi zlověstného, takže zkrátila procházku a vyhledala úkryt.


Krátce poté, co se schovala, udeřila bouře. Strop nad ní se téměř prolomil vahou krup a voda z děravého stropu zaplavila celé místo. Později zjistila, že na tom místě bouře udeřila nejsilněji. O dva bloky dále nebyl žádný led. Bouřka byla zcela lokalizovaná, i když média o tomto aspektu nehovořila. Jedna škola byla ledovou bouří těžce poškozena, zatímco druhá škola přes ulici nebyla ledem vůbec zasažena.


Jiný Attas řekl, že jel autem domů a zastavil na křižovatce. Nemohl si nevšimnout obrovského mraku přímo před autem. Naklonil se dopředu, aby lépe viděl, a byl šokován velikostí mraku. Pozoroval ho fascinován, dokud se nezměnilo dopravní světlo. V tu dobu si všiml, že vrcholky mraku byly velmi vysoké, načechrané a bílé. Podobně jako některé bouřkové mraky, které viděl ve vnitrozemí, měly tyto mraky kolem sebe zajímavou tenkou auru, díky které vynikaly na svém pozadí, téměř jako v nějakém laciném filmovém efektu.


Ale jak tak pozoroval, všiml si, že mrak se zřetelně rychle pohybuje. Navíc nebyl jen jeden, ale byly to vlastně tři vrstvy mraků, jedna za druhou. Toho si nevšiml hned, protože z každého nejasného mraku byla vidět jen malá část. Zadní část se pohybovala rychle, prostřední rychleji a nejbližší část nejrychleji.


Náhodou oba Attové, kteří pozorovali zvlášní formace mraků nad Brisbane, je viděli z velmi různých pozic. Oba si všimli, že mraky se pohybovaly tak, že prozrazovaly, že jejich pohyb ovládá jakási inteligence. Jeden z Attů si všiml, že mraky se pohybovaly v opačném směru, než bylo oznámeno v médiích. To potvrzuje, že mraková formace vytvořená nepřátelskými mimozemšťany je podobného typu jako ohňová formace, kterou jsem viděl o dva dny dříve. Média a meteorologická kancelář byly tak zmateny ledovou bouří, která se tak bezprecedentně a nevyzpytatelně objevila v Brisbane, že se ji pokoušely vysvětlit jako pulsní bouři.


Attas v autě řekl, že pod bílým načechraným vrcholkem byla spodní část téměř černá jako uhel, která se podobala speciálním efektům použitým ve filmu Independence Day, když vesmírné lodě vstupují do atmosféry.


Ze čtyř Attů, kteří byli v postižené oblasti, byli dva dobře „kryti“ před bouří, i když se přehnala jejich oblastí; byla od nich zcela odkloněna. Další Attas Světla byl v místě, které z různých důvodů hájí Vulturité, takže také nebyl zasažen ledovou bouří.

Útok na Atty Světla byl proveden kvůli nedávnému zásahu Světla, který zabránil nepřátelským mimozemšťanům otrávit jisté populace lidí, a také kvůli jisté informaci, kterou jsem nedávno rozšířil. Není to první pokus o odvetu ze strany nepřátelských mimozemšťanů, ale jeden z mnohých. Útoky nepřátelskými mimozemšťany Temnoty pouze posiluje odhodlání pracovníků Světla dokončit Záchrannou misi se vší vážností.


Během brisbanské bitvy prý bylo město zasaženo 200 blesky. Nebyly to obyčejné blesky. Většina blesků byla ze zbraní ze strojů nepřátelských mimozemšťanů, ale některé blesky byly ze strojů Světla, které se slétly, aby chránily čtyři Atty, na které útočili nepřátelští mimozemšťané. Kdyby v brisbanské ledové bouři nezasáhlo Světlo, byla by to velmi těžká katastrofa. Nepřátelští mimozemšťané měli v plánu zničit část města, aby mohli pozorovat, jak lidé reagují na dosud nevídanou a přírodně se tvářící zkázu města. Kdyby se to nepřátelským mimozemšťanům podařilo, namísto idylických obrázků v novinách, jak si děti hrají v zimní krajině a stavějí sněhuláky, ledové anděly a jak sáňkují, by se ukazovaly obrazy ruin, devastace, slz a zoufalství. Například brisbanské letiště by nebylo zavřeno jen dočasně, ale bylo naplánováno jeho dlouhdobé uzavření. Pohyblivá formace mraků ledové bouře se měla přesunovat a udeřit na mnohá zranitelná místa v Brisbane s takovou prudkostí, že by celé město bylo zničeno a prohlášeno za oblast přírodní katastrofy.


Většina bitev na obloze, mořích a zemi se odehrává mezi různými skupinami nepřátelských mimozemšťanů, kteří bojují kvůli různým věcem, ale v zásadě každé skupině jde o ovládnutí Země v budoucnosti. Světlo se příležitostně zapojí, kdy je pokládáno za nezbytné bránit či ochránit některé bytosti Světla. Za většiny okolností však Světlo pouze pozoruje, protože připravuje svůj způsob záchrany a není zde, aby se angažovalo v konvenčních bojích. Příležitostně, když nepřátelští mimozemšťané provádějí hrůzné skutky proti bezmocným tím, že hrají nečestně, stroje Světla zasáhnou a zabaví a neutralizují provinilé stroje.


Nepřátelští mimozemšťané se stále snaží o odplatu a způsobují nám mnohé drobné nepříjemnosti.


(Pokračování (možná) příště.)

10. června 2009

Scott Stevens: Kymatika

Kymatika je nauka o vlnění.

(Na obrázku vidíte, jaké obrazce vytvoří kapka vody rozvibrovaná různými zvukovými vlnami.)


Překlad byl pořízen už před časem, a mezitím článek už zmizel z blogu Scotta Stevense, takže obrázky jsou nedostupné. Zkusím najít jiné. Doufám, že bude i přesto srozumitelný. Odkazy na video z youtube platí.

Tento článek beru jako možné vysvětlení, jak to asi dělají, že tím počasím tak míchají. Ve světle kymatiky i ty nejzubatější zuby mraků nevypadají tak nepravděpodobně...

(Omlouvám se, že všechny odkazy nejsou zatím funkční, zájemci si je snadno zkopírují.)


Kymatika
29. 5. 2008,
http://weatherwars.info/
Scott Stevens
Překlad: Orgonet

Kymatika, studium jevů vlnění, http://www.cymaticsource.com/ je věda založená švýcarským doktorem medicíny a přírodovědcem jménem Hans Jenny (1904-1972). Po 14 let prováděl pokusy oživit inertní prášky, pasty a tekutiny do jakoby živých, plynoucích forem se zrcadlovými vzory, nalézanými v přírodě, uměni a architektuře. A co více, všechny tyto tvary byly vytvořeny za použití prostých vibrací sinusových vln (čistých tónů) v rámci slyšitelné škály. Takže to, co vidíte, je fyzikální ukázka vibrace, neboli jak se zvuk projevuje ve formě prostřednictvím různých materiálů.
Metoda dr. Jennyho byla velmi pečlivá, dobře dokumentovaná, a naprosto opakovatelná. Fascinující celek jeho práce poskytuje hluboké pohledy jak do fyzikální vědy, tak do esoterických filosofií. Ilustruje skutečné principy, které inspirovaly staré řecké filosofy Herakleita, Pythagora a Platona, a následně i Giordana Bruna a Johanna Keplera, otce moderní astronomie.

Čím více jsem chápal kymatiku, tím více mi dávala instinktivní pocit, že „to je ono, aha, tak takhle To dělají“! Pamatujete se na radu sledovat svůj instinkt?

Linky na některé jevy vlnění čili kymatiku v akci na youtube.com:
http://www.youtube.com/watch?v=s9GBf8y0lY0
http://www.youtube.com/watch?v=Yjz5bcKoogg&feature=related

Čím vyšší je vibrace, tím složitější, komplikovanější, jemnější a krásnější jsou vzory. Co se děje dnes, to je používání zvuku a jeho lichotivých či destruktivních vzorů vlnové interference k vytváření přírodních podmínek, to jest, našeho každodenního počasí.

Fotka oka hurikánu Isabel (nahoře, http://en.wikipedia.org/wiki/Hurricane_Isabel) hrdě ukazujícího rezonanci pětiúhelníka prostřednictvím lidmi vyrobených kymatických vln – září 2003.

Pokud věnujete trochu času sledování dalších příbuzných“ kymatických videí, nepochybně uvidíte několik úžasných vzorů. Z toho, co jsem mohl zjistit online, všechny tyto ukázky byly příklady jednoduché zvukové vibrace – to jest z jediného zdroje. vibrace. Zkuste si představit vzory, které by mohly být vytvořeny s několika sty (tisíci???) pohyblivých/hýbajících se/vzdušných akustických vlnových generátorů. Tyto vzory by měly tak propracované detaily, že přesahuje představivost normálního člověka či jeho vědomí schopnosti vidět tyto vytvořené struktury jako původně umělé.

V určitém bodě se manipulace stává tak mocně protikladnou tomu, co je „přirozené“, že mraky začnou vypadat jako nepořádek. Už zde není kontinuum nebo kontinuita počasí, jak bychom očekávali od přirozeně se chovajícího fluida – jako v klasické fluidové dynamice.

Teorie chaosu http://en.wikipedia.org/wiki/Chaos_theory popisuje chování některých dynamických systémů, to jest systémů, jejichž stav se vyvíjí s časem – zde se může projevit dynamika, která je vysoce citlivá na počáteční podmínky (lidově zvaná motýlí efekt. Jako výsledek této citlivosti, která se projevuje jako exponenciální růst poruch v počátečních podmínkách, chování chaotických systémů se zdá být náhodným . K tomuto dochází přesto, že tyto systémy jsou deterministické http://en.wikipedia.org/wiki/Randomness, tj. jejich budoucí dynamika je plně definována jejich počátečními podmínkami, bez jakýchkoli náhodných prvků. Toto chování je známo jako deterministický chaos, nebo prostě chaos http://en.wikipedia.org/wiki/Chaos.

Byl přísun nejasné „delta“ energie (změna parametru) do aparátu globálního počasí důvodem, proč byla zima 1999 tak obtížná na předpovědi pro globální předpovídače, včetně mě? Nebo za to mohl jiný nejasný element „počátečních podmínek“, „chybějící delta“ nebo tento „manipulační faktor“? Mluvím o roku 1999, protože tehdy jsem začal cítit, že s počasím není něco v pořádku. Čas od času prostě se modely nemohly trefit. Proč bylo v roce 1999 pro nás tak těžké vytvořit třídenní předpověď? Ale v roce 2008 to není o nic lepší!

Takže jak je možné obrátit „organizovaný“ chaos, běžné tradiční vidění planetární atmostféry, v kontrolované, řízené, ovladatelné počasí? Nejspíše prostě použitím stálých podélných (longitudinal) vln, které jsou úplně jiné než běžnější a pochopitelné příčné (transverse) vlny viditelné níže na grafu.


Při pohledu na obrázek si povšimněte zředění (rarefaction) a následujícího stlačení (compression) podélné zvukové vlny. Zředění http://en.wikipedia.org/wiki/Rarefaction vytvoří oblast nízkého tlaku pod vlnou a táhne vzduch do této oblasti tvaru vlny. Naopak při stlačení poloviny tvaru vlny se vytváří zóna vyššího, ven proudícího atmosférického tlaku.
Zavedení stálého vzorce vlnění je velkým, účinným a velmi levným prostředkem k uvěznění atmosféry. Hodnota meteorologických proměnných, např. vorticita (vířivý pohyb) http://en.wikipedia.org/wiki/Vorticity a difluence (roztékání?) http://www.teachmefinance.com/Scientific_Terms/Difluence.html je tehdy známo a ustáleno existencí těchto vln. Tyto vlny pak působí jako cela odrážející nebo ničící/absorbující nechtěné efekty, tj. shlukování mraků (konvekce), tvoření mraků, přinášení vlhkosti atd. Toto pak likviduje potenciál chaosu, či přirozených procesů, aby zamořily požadované uměle vytvářené vzorce počasí.

Podélné vlny http://images.google.com/imgres?imgurl=http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/54/Longitudinalwave.ogg/mid-Longitudinalwave.ogg.jpg&imgrefurl=http://en.wikipedia.org/wiki/Longitudinal_waves&h=240&w=320&sz=7&hl=en&start=14&um=1&tbnid=bxDstopBA
jsou vlny, které mají vibrace podélně nebo paralelně s jejich směrem pohybu; tj. vlny, v nichž je pohyb média ve stejném směru jako pohyb vlny. Mechanické podélné vlny se také nazývají kompresní vlny (viz wikipedia.com).

Příklady neelektromagnetických podélných vln zahrnují zvukové vlny (změny tlaku, přemisťování částic, nebo rychlost částic šířených v elastickém materiálu), a seismické P-vlny (vytvářené zemětřesením nebo explozemi).


Když přidáme jeden či dva ... a uvědomte si prosím, že možná existují tisíce činných generátorů akustických vln, z jejichž činnosti vyplývá velmi vysoká pravděpodobnost, že veškeré počasí je do velké míry ovlivněno touto technologií.

Cyklón Nargis (nahoře) http://en.wikipedia.org/wiki/Cyclone_Nargis v Indickém oceánu od 27. 4. do 3. 5. 2008, který zpustošil Burmu (Myanmar) s kategorií intenzity větru a destrukde 3 – 4 byl zcela uměle vyrobenou bouří. Překvapivé? Ne tak úplně.

Podél východního boku bouře na 440Z 1. května 2008 máme dva následující výňatky ze satelitního obrazu s vysokým rozlišením. Kontrast a jas byly zvýšeny, aby vynikly detaily na jasně bílém vrcholu mraku, které jsou běžné u všech tropických bouří.

Vidíte dvojice děr, jedna je uzel a druhá protiuzel. Protiuzly představují kompresní aspekt podélné vlny, jehož výsledkem je klesavý pohyb vzduchu, lokalizovanou oblast vysokého tlaku, zatímco uzel je spirálovitá oblast stoupavého pohybu, která pomáhá v rozvoji proudění. Jedno musí doprovázet druhé. Uzly jsou napravo.

Nargis byl zcela zaneřáděn těmito akustickými uzly. Dosti činných uzlů, aby udržely velkou sílu bouře až do i po dosažení pevniny, a pevnina je přesně to místo, kde mohl způsobit největší školy na lidských životech, obydlích, výrobě rýže/potravy, a prostě dále pronásledovat z lidské vědomí. Chudí se stali chudšími a bylo posíleno vědomí bezmocných obětí u těch nejubožejších lidských existencí.

Byl bych velmi překvapen, kdybych zjistil, že některý hurikán od r. 1974 proběhl kompletně jako přirozeně se tvořící bouře. Podle mého mínění už od tehdejší doby byla síla a průběh mnohých těchto tropických bouří nějakým způsobem řízeny. Přesnost vzrostla během let, jak se získávalo více zkušeností a technická a počítačová obratnost byly získány, aby měly vliv na tento nejsilnější jev atmosféry.

V počátečních stádiích řízení počasí byly viditelné uzlové vzorce velmi hrubé a nemístné, když to porovnáme s okolními podmínkami. Např. se podívejte na tuto fotografii z Walden,Colorado, pozdní zima 1987.


Jak metodologie řízení počasí dozrávala, deformace mraků se stávaly o něco jemnějšími, ale nyní jsou zcela všudypřítomné. Jižní Idaho, prosinec 2004.

Co se stane, kdy je akustický uzel otočen na stranu? Vznikne lokalizovaný prudký střih větru. Z Wikipedie:
Wind shear, někdy windshear. nebo wind gradient (http://en.wikipedia.org/wiki/Wind_gradient) je rozdíl v rychlosti větru (http://en.wikipedia.org/wiki/Wind_speed) a směru (http://en.wikipedia.org/wiki/Wind_direction) na relativně krátkou vzdálenost v atmosféře (http://en.wikipedia.org/wiki/Earth's_atmosphere) . Střih větru může být rozbit na vertikální a horizontální složky, s horizontálními střihy podél front počasí (http://en.wikipedia.org/wiki/Weather_fronts) a poblíž pobřeží, a vertikálními střihy typicky nízko u země, ale také ve vyšších oblastech atmosféry poblíž horního proudění a frontálních zón v ovzduší.
Střih větru sám o sobě je meteorologickým jevem v mikroměřítku (microscale http://en.wikipedia.org/wiki/Microscale_meteorology) , dochází k němu na velmi malou vzdálenost, ale může být spojován s jevy i ve středním (mesoscale http://en.wikipedia.org/wiki/Mesoscale) či synoptickém měřítku (synoptic scale http://en.wikipedia.org/wiki/Synoptic_scale) , jako čáry výskytu dešťových poryvů a studené fronty. Je pozorován běžně v blízkosti mikrovýbuchů (microbursts http://en.wikipedia.org/wiki/Microburst) a implozí (downbursts http://en.wikipedia.org/wiki/Downburst) způsobených bouřkami (thunderstorms http://en.wikipedia.org/wiki/Thunderstorm) , povětrnostních front, oblastí větrů místně vysokého tlaku, kterým se říká proudy nízké úrovně (Low level jets), blízko hor (mountains http://en.wikipedia.org/wiki/Mountain) , radiačních inverzí, ke kterým dochází vlivem jasné oblohy a klidného větru, u budov, větrných turbín a plachetnic. Větrný střih má významný efekt během startu a přistání letadel kvůli svému vlivu na řízení letadla, a byl významnou příčinou leteckých nehod s významnými ztrátami na lidských životech v USA (United States http://en.wikipedia.org/wiki/United_States) .

Pohyb zvuku skrze atmosféru je ovlivňován střihem větru, který může ohnout vlnovou frontu a způsobit zvuky slyšitelné tam, kde by normálně neměly být, či naopak. Silný vertikální střih větru v troposféře též zabraňuje vývoji tropického cyklonu (tropical cyclone http://en.wikipedia.org/wiki/Tropical_cyclone) , ale pomáhá organizovat individuální bouře, aby žily delší životní cykly, což může způsobit nepříznivé počasí (severe weather http://en.wikipedia.org/wiki/Severe_weather) . Koncept termálního větru (thermal wind http://en.wikipedia.org/wiki/Thermal_wind) vysvětluje, jak rozdíly v rychlosti větru s výškou jsou závislé na rozdílech horizontální teploty a též existenci tryskového proudu (jet stream http://en.wikipedia.org/wiki/Jet_stream ).

Takže tyto člověkem vyrobené akustické vlny mohou vytvářet oblasti vysokého a nízkého tlaku, široce rozdílné a lokalizované střihy větru lišící se svou velikostí a intenzitou, což je kriticky významný přídavek pro rozvoj (či potlačení) nepříznivých povětrnostních podmínek.

Dva vyvíjející se hradové kumulové mraky, které procházejí disonantním vzorem rezonance, výsledkem čehož je mrak stočený či rozvibrovaný do stran.

Jedna přeháňka, vlevo, zůstává v příznivém okolí pro dodatečný rozvoj, zatímco „roztřesená“ přeháňka prošla destruktivní fází stálého vzoru rezonance. Všimněte si tvrdého pravého úhlu, který déšť tvoří vzhledem k základně mraku. 1:00Z 16. května 2008, Colorado.

Nikdy více by nemuselo docházet k úmrtím v následku tornád, hurikánů a záplav. V současnosti máme schopnost zmírnit vše, veškeré nepříznivé počasí, ve velmi širokém stupni. Také zemětřesení ... ale to je na článek do budoucna.

Chemtrail vedený zónou vyvolaného střihu větru. Povšimněte si, jak pravá strana stopy je stáčena pryč od levé strany. Změřte posuv/oddělenístopy v časovém intervalu a dostanete efektivitu/intenzitu laterálně orientovaného uzlu.

Dálkově řízená letadla 9/11 ?

Události kolem 9/11 nejsou moje parketa, ale zaujal mě článek z 6. 6. na rense.com o možnostech dálkového řízení letadel před témto datem.. Uvádí se tam různé zdroje, z nichž vyplývá, že již v té době nebylo třeba k řízení letadel na cíle ani pilotů ani autopilotů, ale již tehdy existoval navigační systém, který uměl vyřadit autopilotní systém a navigovat letadla na jakékoli cíle s přesností na 1 - 2 metry.

Pro odborníky na zmíněné datum to možná není nic nového, ale pro mne to znamená dost velké potvrzení mých spekulací o tom, že chemtrailsová letadla jsou bezpilotní, jak se už dlouho domnívám. Proč? Prostě se chovají bezpilotně ... ty jejich kontaktní průlety, podivné formace a křivky, kterými se směrují na oblasti "nenasycené" chemikáliemi ... Prostě armáda má k dispozici technologie, o nichž se nám ani nesní... (Viz i článek zde.)

Zmíněný článek se skládá z úryvků různých zdrojů, dosvědčujících existenci/testování/fungování systémů dálkového řízení letadel před 11. 9. 01. Neuvádím ho celý, jenom tolik, co stačí pro názornost. Link je jen na celkový zdroj, ostatní najdete původním článku.


http://rense.com/general86/complete.htm

Už před 9/11 existovalo plné dálkové ovládání letadel

Dick Eastman, 6. 6. 2009

Překlad: Orgonet.


Protože informace sebrané po teroristickém útoku 9. září 2001 vyvolaly otázky o předpokládané schopnosti a motivaci lidí obviněných z pilotování Boeingů 757 a 767 na Světové obchodní centrum, Pentagon a pole ve Shanksville v Pensylvánii, probíhaly od té doby spekulace o skrytém užití technilogie přesné samonavigace všech 4 letadel na dané cíle toho dne.


Vláda a letecký průmysl utajily stav rozvoje a užití sysémů schopných před 9. 11. schopných přesné automatické navigace Boeingů 757 a 767 do daných destinací.


WAAS (Wide Area Ugmentation Systém) je nesmírně přesný navigační systém vyvinutý pro civilní letectví. Před WAAS americký státní vzdušný systém(NAS – Nationa Airspace Systém) neměl potenciál k tomu, aby prováděl horizontální a vertikální navigaci při přibližovacích operacích pro všechny uživatele a ve všech lokacích. S WAAS je tato schopnost realitou … WAAS poskytuje služby pro všechny typy letounů ve všech fázích letu – i při průběžné navigaci.“


13 měsíců před 11. zářím aktivovalo FAA družicové GPS zařízení pro WAAS; toto zařízení provozoval předběšžně „Rayethon“.


Doplněná verze: 24. 8. 2000: „Washington, DC: Po úspěšném 21denním testu stability signálu systému WAAS ve vesmíru prohlásila FAA (Federal Aviation Administration – Národní správa letectva), že je nyní přístupný pro některá letecká i neletecká užití … Systém prokázal 1 – 2 metrovou horizontální přesnost a 2-3 metrovou vertikální přesnost po celých Spojených Státech…. Systém bude pro FAA provozovat nepřetržitě společnost Rayethon.“


Pouhé 3 týdny po teroristickém útoku 11. září byl aplikován patent týkající se systému, který vyřadí pilotní ovládání autopilotem vybaveného letadla a nasměruje letadlo do určeného cíle prostřednicvím předprogramování autopilotního nastavení. Tento patent zmiňuje výzkum a vývoj na téma „Differential Global Position Satellite“ prováděný Honyewell a NASA v polovině 90. let.


Citáty z různých zdrojů (adresy v původním článku):


„Metoda pro deaktivaci palubního autopilotního systému, směrující autopilotní systém k vedení letadla na přistání.“

„Nastavení údajů vynálezu vyřadí komunikační vybavení letadla“.

„Tým Honeywell se účastnil hodnocení letových testuů Boeingu kategorie III-b v červencí a srpnu 1995. Nasa poskytla letoun 757 a zařízení k provedení letového testu. Boeing poskytl piloty, pozemní personál, údržbu, personál pro test a provedl modifikace letounu pro letový test. Testy byly provedeny ve Virgini, na zařízení Wallops Island patřící NASA. Bylo provedeno celkem 75 automatických přistání kategorie III-b. Autopilot užívaný na DGPS k vedení letadla k přistání a údaje o výkonu tohoto letu ukázaly, že systém Honeywell DGPSdosáhl předpovídané přesnosti na jeden až dva metry.“

„Vysoce výkonný navigační systém, používaný zejména pro automatická přistání letadel, slibuje centimetrovou přesnost přistání. Tato myšlenka byla po 4 dny testována v říjnu 1994 na runwayi 35 v přistávacím zařízení NASA v Kalifornii. Bylo provedeno 110 autopilotních přistání Boeingu 737 s pomocí signálů z GPS satelitů na oběžné dráze a z pozemsky generovaných signálů.“

28. 4. 2004

„Během dvou let před útoky 11. 9. Severoamerické vesmírné obranné velení provedlo cvičení simulující … unesená letadla použitá jsko zbraně … NORAD v písemném prohlášení potvrdil … „Jako falešná unesená letadla bylo použito mnoho typů civilních i vojenských letadel““

8. června 2009

Scott Stevens: Satelitní snímky 1. část

Tady je jeden ze slíbených článků Scotta Stevense (jeho jiné články na tomto blogu např. http://orgo-net.blogspot.com/2008/08/scott-stevens-pravda-o-modifikacch-poas.html a zde http://orgo-net.blogspot.com/2008/08/scott-stevens-chemtrails.html) Je to o tom, jak si povšiml zvláštností na satelitních snímcích... (Jeho články byla loni moje abeceda...) Uvádím v textu jeho americké snímky (asi MODIS), ale klidně by tu mohly být dnešní evropské. Opět musím podotknout, že snímky z našich družic jsou daleko přesnější a s vyšším rozlišením ... máme prostě štěstí ... Američtí meteorologové mají tedy aspoň výmluvu, že si nemohou ničeho všimnout, protože to dobře nevidí (což je pravda). Evropští ale žádnou výmluvu nemajíí, líp to už nejde ukazovat... (Červené čáry na snímcích jsou hranice mezi státy USA).

Scott Stevens: Satelitní snímky 1. část

http://weatherwars.info/?page_id=73

27. 10. 2004, 16.30, Pacifik

Toto byla rekordní průtrž mračen z bouře plné vodních smrští na jižním pobřeží. Vidíte mnoho stop urychlování, která postrkovala bouři na východ a pak na severovýchod, až se dostala do severní Arizony. Stopy přidávají dodatečnou rotaci a kontrolu směru v Nevadě, ve východním hrabství Clark. Skutečně žasnu, že povětrnostní průmysl je tak nevědomý ohledně těchto nepřirozených aktivit!

17. 10. 2004, 16.15, Idaho/Utah

Velká jasná obdélníková zóna, kde je nebe vyčištěno od mraků. Jediný pohled na tento obrázek a je jasné, že něco působí na počasí. A já jsem se tenkrát netrefil, když jsem předpovídal přeháňky, a pak jsme seděli pod tou dírou, zatímco déšť šel druhou stranou. Říkám vám to, protože nemám rád, když netrefím předpověď! Hlavně tehdy, když jsem se nemýlil...

Jak jsem se tak díval odzdola nahoru, bylo jasné, že s mraky není něco v pořádku. Tak se na ně zkusme podívat z jiného pohledu. Jasnou volbou byly satelitní obrázky. V práci jsem měl k dispozici několik možností, ale všechny se ukázaly jako nevyhovující. To proto mnozí televizní meteorologové zůstávají nevšímaví... Rozlišení je slabé, nejlepší jen 1 km na pixel ve viditelném spektru. A ještě horší je to na infračervených snímcích a snímcích vodní páry, nejlepší dosažitelné rozlišení v těchto vlnových délkách je 4 km.

Tak jsem se vydal nakupovat! V celém státě dostupné snímky s vysokým rozlišením jsou na weathertap.com. Omezení je v tom, že jsem si musel ukládat obrázky každých 15 minut, protože jsou dostupné z GOES-10 a 12. Žádná archivace, když zmeškáte čtvrthodinu, je obrázek navždy ztracený! Viditelné obrázky fungují pouze za denního světla, takže většina dne je v době krátkých dní nedostupná. Aspoň bylo míň práce!

Znamení působení zbraní jsou překvapivě různorodé: díry propíchané v bouřích, čtvercové vlnění stimulující vývoj bouří, traktorové stopy zrychlující a měnící směr povrchových a horních větrných proudů, a další. Tady máte jen vzorek toho, co probíhá před plným zrakem vás všech.

12. 10. 2004, Jižní Kalifornie

Malá přerušovaná nízká oblačnost na západ od pobřeží má oko! Nad horami jižní Kalifornie se mraky prostě nechovají normálně. Podívejte se zblízka a uvidíte různé zvláštnosti, jako trojúhelníky, vějíře, čtverce a kříže.

25. září 2004, Iowa

Vsadím se, že všichni, kteří se vyznají v dynamice proudění, by měli co dělat, aby vysvětlili toto seskupení mraků.

2. října 2004, Nebraska/Iowa

Normální, přirozené? ani náhodou.¨

13. červen 2004, Kansas/Nebraska/Colorado

Podivné ostře ohraničené mraky běžící ve vzájemných úhlech 90°. Pokud se chcete pozorně dívat, uvidíte zřetelně i jiné variace frekvencí mraků.

4. 10. 2004, kraj Východních jezer

Přes terén běží příliš mnoho přímých linií, které by měly působit na mraky v blízkosti hraniční vrstvy v atmosféře. Toto uspořádání nastává často po studené frontě, která se pohybuje skrz severovýchod USA a Kanadu. Nejpodivnější mraky, ty nejvíce změněné, se nacházejí pod západními oblastmi – řídící proudy, které pohánějí naše počasí v těchto zeměpisných šířkách.

7. června 2004, Jižní Montana/Východní Idaho/Severozápadní/Montana

Tento obrázek měl pro mne obrovský význam. Definitivně mě přesvědčil, že tento projekt se neomezuje jen na individuální „události“, ale probíhá všude a neustále. Vstřebejte všechny ty zvláštnosti, čtverce a mraky s 90° úhly. Celá bouře byla pravděpodobně digitalizována do individuálních buněk. Od té doby jsem se díval na oblohu úplně jinak.

12. 9. 2004 Jižní Ontario

Pěkný kroužek uprostřed snímku a polokroužek hned vedle na jihovýchodě. Jak se to přirozeně dělá?

22. 10. 2004, Centrální oblast

Krásná díra uprostřed dvojitého čtverce!

4. listopadu 2004, Východní oblast

Na horním obrázku jsem ukázal množství skalárních stop v oblačné pokrývce. Když se podíváte ještě jednou, uvidíte, jak mnoho jsem jich ještě neukázal! Teď vidíte, proč mohu říkat, že celý atmosférický proces byl zcela digitalizován! (Pozn. překl.: To mají být ty díry/kopečky, které tvoří páry - není to tady dobře vidět, ale najdu lepší fotku.)

7. června 2009

Airbus Air France smetla divná bouře

http://www.guardian.co.uk/world/2009/jun/06/air-france-plane-crash-errors
Guardian:
"Meteorologists have said the Air France jet entered an unusual storm with 100mph updrafts that acted as a vacuum, sucking water up from the ocean. The moist air rushed up to the plane's high altitude, where it froze."
"Meteorologové řekli, že letadlo Air France vlétlo do neobvyklé bouře s vzestupným proudem o rychlosti 100 mil/hod (160 km/hod), který fungoval jako vakuum a nasával vodu z oceánu. Vlhký vzduch se řítil až do vysoké výšky, v níž letělo letadlo, a tam zmrzl."
(Letadlu tím prý zamrzly jakési trubice detekující rychlost a výšku a postupně se rozložily další systémy...)
Komentář Orgonet:To byl můj dojem hned od počátku, že tam musela být neobvyklá meteorologická událost, snad i přímo určená tomu letadlu. V té vzdálené části oceánu není nic, kromě pusté skály zvané Saint Peter and Paul Rocks o rozloze 0,016 km čtverečního, na níž je jenom maják a pár věží náležejících zjevně majitelům počasí. Co by si tam nevyzkoušeli svoje náčiní, tam to nikdo neuvidí a nic se nezjistí. Meteorologové se možná ukvapili, že to sdělili, uvidíme, jak dlouho budou na tom trvat... Nebo u toho zůstane, neboť lidé už si zvykli, že "neobvyklé jevy" v počasí jsou sice divné, ale stávají se, a dokonce si lidé za ně sami mohou svým dýcháním, jak jim stále vtlouká do hlavy vládní propaganda.
(Na obrázku ta skála, ale ta za nic nemůže...)
Není to dobrej pocit vědět, že umějí udělat podtlak, při kterým vznikne stoupavý vítr o rychlosti 160 km/h. Doufám, že to umějí jen nad oceánem. Představte si to nad pevninou.
Potřebujeme více orgonitu...

Orgonit z cukru

Komu se zdá pryskyřice jako základ orgonitu málo přírodní, zkuste to s cukrem (nemám vyzkoušeno). Je to recept od švýcarské gifterky Mary. Nevypadá to zle a někteří gifteři na to pějí ódy. Až něco vyrobíte, tak se pochlubte! Zdroj: http://www.femme-medecine.ch/downloads/livr_orgonite.pdf
Finačně to vypadá na slušnou úsporu - jestli z kila cukru uděláte 4 HHG nebo 16 i více TB.... Podrobné informace na odkazu pod článkem, francouzsky.

Mara: Orgonit z cukru

Cukr může v orgonitu výhodně nahradit pryskyřici.. Obě hmoty mají společné to, že základem jsou dlouhé řetězce polymerů na bázi uhlíku. Účinnost orgonitu z cukru je široce potvrzena. Tento orgonit byl propracován v roce 2003 a dlouho testován webmastery z kandského gifterského fóra (např. vyrobili CB z cukru stejně výkonný jako z pryskyřice). V dnešní době je cukrový orgonit nejméně drahý a nejvíce přirozený a nejsnadněji se dělá v bytě. A když se vaří, pěkně voní...

Přísady (množství na přibližně 4 sklenice o 500 g, nebo 2 kilogramové.)
  • 4 šálky (1 litr) krystalového nebo práškového cukru
  • 2 šálky (500 g) vody (nejlépe destilované a nabité)
  • 45 ml bílého octa
  • krystaly, kovové třísky (naprosto suché!)
Náčiní
  • kastrol – dost vysoký, aby to nestříkalo
  • teploměr cukrářský (na bonbóny) – umožní vám kontrolovat stupeň vaření cukru
  • dřevěná lžíce a hůlky
  • sklenice s víčkem na nalití směsi

Na HHG (sklenice musí být naprosto suché):

  • Pět dvouhrotých krystalů
Na každou sklenici:
  • 1 krystal nejméně 2,5 cm nahoru
  • 4 menší krystaly dolů, naplocho do kříže, lepší špička míří ven, druhá do středu.
  • Poznámka: jeden velký krystal dvouhrotý (např. o délce 7 cm a tloušťce 1 až 2 cm může nahradit všech 5 krystalů).
Předběžné namočení: jednou jsem připravila směs, ale nemohla jsem ji uvařit, až za tři dny ... Tak jsem ji pečlivě promíchala a postupovala jako obvykle (viz Postup). Tím jsem se naučila, že směs vaří rychleji, když se nechá odpočinout.

(Kde si co obstaráte - myslí se ve Švýcarsku, ale u nás si taky poradíme): teploměr na cukr – dodavatelé pro cukrárny. Krystaly a kameny: trhy, krámky s minerály, Internet. Měděný drát: sběrny, obchody pro kutily, stavby.)

Postup:
  • dobře promíchat cukr, vodu a ocet
  • přivést do varu (teploměr je v hrnci)
  • při vaření nemíchat
  • teplota pomalu stoupá až na 110° a pak velmi rychle až na 160° (dát velký pozor ke konci varu, protože teplota stoupá fakt velmi rychle - neradno překročit 160 - pálilo by se to.)
  • odstavit, nechat minutu odpočinout před nalitím do sklenic
  • nalít část, pak vložit kovové třísky - nikdy nezačínat kovem!
(Připomínáme: 1) poměr cukru a kovu je 50/50% objemu přibližně – nemusí být přesně. 2) 160°C opravdu pálí, když se vyleje na prsty...)

Sklenicový HHG
  • nalít vařený cukr asi do třetiny či poloviny sklenice
  • přidat kovové třísky a zamíchat (rychle to chladne)
  • umístit dolů naplocho 4 krystaly do kříže; pokud používáte 1 velký krystal, jděte rovnou na předposlední bod
  • dolit trochu cukru, potom přidat kov (stlačte ho hůlkou trochu dolů)
  • umístit velký krystal lepším hrotem nahoru. Doplnit.
  • nechat 2-3 hodiny schnout, pak zapečetit sklenice silným lepidlem. (Jsou-li určeny pro zahrabání do země, oblepte je silnou lepící páskou látkovou či umělou).
A máte své první HHG!

TB z cukru: potřebujete malé skleničky s víčkem, do každé 1 krystal (obsah 90ml či více).

Tipy a triky: 1. Když předehřejete kov i sklenici, cukr nebude chladnout tak rychle. 2. Jestli cukru krystalizuje příliš rychle, může se znovu ohřát. 3. Zkazili jste to při lití? Namočte sklenici do vody: cukr se rozpustí a ostatní přísady jsou znovu použitelné. 4. Směs můžete barvit potravinářskými barvivy...

Orgonit z pryskyřice i z cukru je originálním dárkem, velmi užitečným a vždy oceněným. Jeho životnost je dlouhodobá: kusy vyrobené v r. 1999 stále fungují. Orgonit zlepšuje nepříjemné charaktery, podporuje nebo urychluje osobní či kolektivní uvědomování, nechává dozrát a odblokovává nepříjemné situace (někdy velmi nečekaným způsobem). Strach, častá příčina konfliktů, se zmenšuje, když se vytvoří pole orgonu. A jak všichni víme, to, co zmenšuje strach, zvětšuje odvahu a lásku!

Další odkazy:
http://www.evolutionquebec.com/site/outils/sucre.html
http://orgone-art.all4orgone.com/orgonomie/sucre.htm

Komentář čtenáře:
... a až vás cukrový orgonit přestane bavit, můžete si s ním třeba osladit kafe :-D Ne, vážně - není důvod aby to nefungovalo, jen na gifting to asi nebude, protože po prvním dešti byste mohli giftovat znova :-)
Orgonet: Nebojte se, to je vymyšlený. Proto se to víčko, jak je výše psáno, musí "zapečetit" dobrým lepidlem. Na tom kanadském fóru to mají naprosto vymakaný, pokud bude zájem, dodám podrobnosti. Pro giftování venku se má použít víčko z umělé hmoty, aby nezrezlo. Vydrží to prý i ve vodě. Taky se to má omotat lepicí páskou na balíky nebo textilní kvůli rozbití. Nesmí se to akorát házet ...

Sobotní padesátka

Nejde o 50 km pochodu, nýbrž o počet rozdaných TB. Povím zde, jak vypadá takový gifterský výlet. Kdo říká, že orgonit je podezřele snadné řešení, tak nikdy si nikdy neulepil ruce od pryskyřice a neběhal s batohem po horech a dolech. Ale taky nikdy nepozná, jak úžasný zážitek je konfirmace (potvrzení, ověření) účinku... Jednou mě to rozbrečelo, to když původně špinavý rybník byl za tři neděle najednou průzračný... tak úžasný prostředek jako orgonit nám byl svěřen...
Toto řešení je tedy značně namáhavé, ale současně velká psina ... Už dlouho mě nic tak nebavilo jako orgonit. (Navštívená místa moc nejmenuju, chápete proč, i když je to vlastně skoro jedno...)

Takže: v sobotu ráno mám náhle chuť něco podniknout. Vzpomenu si na některé neobdarované oblasti a už plánuju výlet. Tentokrát se mimořádně připravím - vypíšu si na starou obálku čísla silnic, vesnice a města, kterými chci projet (v malých vesnicích se snadno ztratí směr). Ovšem tuším, že to pravděpodobně bude úplně jinak ...

Kouknu se ještě na satelity, co se k nám blíží za mraky. Vypadá to fakt na déšť, žlutá oblačnost je nad námi nahromaděná jako pěna na potoku, a nad Itálií už začali stříkat bílé koláče bouřek a hodlají, jak slibovali, pokračovat nad celou (střední) Evropou. Tlak je patřičně nízký, čili déšť by byl podle pravidel, ale k normálnímu tvoření bouře není důvod, ani z horka, ani frontálních. Nevadí, bouřek se nebojíme. Akorát že v takovém počasí nemůžu počítat pro velmi silnou vrstvu mraků s nápadnými konfirmacemi (vyjasněním či tak), bude to asi menší, ale zase na mě nebudou vidět "kontrolovací" letadla.

Tak sbalím tašku s TB, přihodím ještě tucet pro všechny případy, vezmu svačinu, počkám na zelenou tatvu, kvůli snadnější cestě, svěřím se svým přírodním bytostem (PB) a jedu na to. Jo a důležitá věc: poprvé se mnou jede nový velký Power Wand, takže tuším, že moc nezmoknu.

Cesta mě vede kolem naší jaderky. Tady nic neplánuju, kolem už je rozdáno, ovšem vše v uctivé vzdálenosti. Přece jenom, človek má trému z té mohutnosti a odpovědnosti a jestli ho nechytnou a tak, tak se drží zpátky... No a dneska jedu s čistou hlavou, s vypnutou myslí, práce mě čeká až hodný kus dál. A tu zapracují PB a našeptají mi: Klidně tam zajeď na hlavní parkoviště. Tak to udělám, a paráda: o kousek dál na kopečku pěkný kostel s hřbitovem, energetické místo. Pod budovami ve svahu upravený park a kaskáda tří rybníčků se zlatými rybičkami - příjemné místo. Aha, to jsou ty rybičky, co prý mívají u jaderek, a když plavou břichem nahoru, tak už je skoro na všechno pozdě... Tak si rybičky užijte dárečky.... A jsou tam i další velmi příhodná místa ... prostě bylo jasné, proč mi řekli vzít ten tucet TB navíc. (Blahořečím O., který mě ubezpečil, že hnědé TB nelze najít hledačkou kovu.)

Pak mě PB dovedou (taky mimochodem) ke dvěma objektům, k nimž tuhle celá moje inteligentní mysl nebyla s to najít cestu a musela se spokojit s tím, že jim nadělila opodál do řeky. Což je OK, ale není nad to podívat se férově věži zpříma do očí a požádat o spolupráci... navíc se ukázalo, že to je místo s krásnou vyhlídkou...

Dále byla v plánu cesta kolem řeky a využití všech přístupných míst. To celkem vyšlo, problémem se někde ukázalo, že na přístupných místech jsou rybáři, které naštve, když jim tam lezete a plašíte ryby, natož abyste něco hodili ... Trik: Rybář se dívá na řeku a ne na vás (už si vás prohlíd). Tak hodíte, a pravíte: Jé, viděl jste, to byl ale kapr! :-)))
Jedno podle mapy přístupné místo ukázalo jako sice přístupné, ale na skále asi 100 m nad hladinou ... ten TB se asi rozbil. Ale byl to objev dalšího nádherného místa, s historickým husitským kostelíkem, energetické místo...

(Co do počasí, to se drželo, nad mou hlavou pořád trochu vykukoval kotouč slunce, na skále malinko zamžilo.)

Další přístup k řece mě protáh, cesta nevypadala důvěryhodně pro auto, takže bylo odstaveno předčasně, a ono to bylo jestě dost daleko ... ale povedlo se.

Pak se to trochu zamotalo ve vesnicích, které se napojovaly na síť TB většinou přes své požární rybníčky. Načež se ukázalo, že jsem co by kamenem dohodil od jistého okresního města. Přitom v plánu bylo úplně jiné město. Ale když si mě teda přitáhlo, jedu tam.

V dohledu se totiž ukázala zajímavá rozhledna na vrcholu lesnatého kopce, nepochybně ochotná spolupracovat. Jak se tam dostat? Vím, že k takovým stavbám vedou vždy silnice někdy lepší kvality než D1 (ne tak široké). Problém je na ně přijít. Buď si to doma najdete na earthu, ale pak to netrefíte, nebo na to jdete intuicí, což je skoro nejlepší. A někdy je výhodnější neobjíždět "horský hřbet" a nehledat silnici (může být zahrazená apod), nýbrž provést co nejkratší přímý výstup. Takže mě PB opět nevím jak spletí lesních cest zavedli k jakémusi rekreačnímu středisku, které bylo odzdola vidět. a odkud byl jen kousek přímého výstupu nahoru. V cestě stála sice asi dvoumetrová ohrada, ale měla díru ... ukázalo se, že nejde o rozhlednu, ale střežený objekt za ostnatým drátem. (Silnice tam vedla perfektní.)

Na závěr dne si tedy dáme okresní město. Neznám to tam, ale moje bytosti mě opět zavedly přímo k řece, kolem níž je krásná mnohakilometrová procházka, a skoro všechny střešní/komínové sestavy hned vedle řeky... Během procházky se zahušťovaly mraky, až se tahaly břichem po zemi ... (také novinka: za starých časů se mraky tahaly břichem po zemi až v mnohem vyšších nadmořských výškách) pak se spustil déšť, takové střední/vyšší intenzity. Trval tak 20 min., tím se vše pročistilo a atmosféra tam byla fakt nádherná... (Nahoře burácela "kontrolovací" letadla každou chvilku, musela být hodně nízko, když byla tolik slyšet. Oni dobře vidí/měří, jak jim ty mraky odshora rychle "tají".) (Na satelitu pak bylo vidět, že kolem 16.00 nastříkli vysoký bouřkový koláč nad velkou částí Čech).

To už moje nohy cítily ty kilometry pěšky, celkem určitě 10 - 15 km...
Tak jedu domů. Ještě zbyly nějaké dárky ... tak si mě přitáhla (dříve netušená) vedlejší silnice vedoucí možná po 10 km po břehu vodního toku - ideální pro gifting. Tam sice nebyly věže, ale je třeba/dobré, aby TB v krajině byly propojeny a "viděly na sebe". A řeka roznáší orgon daleko po celé krajině.

Poslední kousek dostala "rozhledna" u hlavní silnice, o které dlouho vím a na kterou se zatím nedostalo ... Tak se divím, jak to přesně vyšlo, ale vlastně se nedivím...

Cestou domů trochu pršelo, trochu se dělalo modré okno...
A hned po příjezdu se ukázala duha - určitě dobré znamení - snad to způsobily moje přírodní bytosti?
Poučení z tohoto doufám vyplývá, ale pro jistotu ho ještě zopakuju. Jakmile člověk chce řešit a perfektně plánovat věci pouhým svým rozumem a snahou, často to nefunguje. Jakmile se odevzdá, nechá věci plynout, vyprázdní mysl a nechá se vést vyšší inteligencí, dokáže mnohem více. Jogíni říkají: Naham karata. Já nejsem konající.